
Příběhy, jako je ten Váš

Stephanie, 51 let
Byl to odmítavý postoj a chybná diagnóza, které vedly k létům bolesti a frustrace, na které Stephanie marně hledala odpovědi.
V 51 letech, kdy měla dospělou dceru, Stephanii Burbank teoretická myšlenka na hysterektomii nijak nerozhodila.
Když jí však byla operace nabídnuta jako řešení bolestí a dalších život omezujících příznaků, které pociťovala kvůli UF, Stephanie překvapila i sama sebe tím, že začala neuvěřitelně emocionálně vnímat myšlenku, že přijde o dělohu.
Nečekaně se cítila zarmoucená a sklíčená, když se před pouhými dvěma měsíci ukázalo, že hysterektomie se stává reálnou možností… možná tou jedinou správnou možností.
Stále hledala odpověď… a úzkost nebyla odpovědí.
Když se Stephanie ohlédne zpět, je ohromená a zároveň zklamaná, že trvalo tak dlouho, než dospěla k definitivnímu rozhodnutí.
Trpěla svým způsobem atypickými příznaky a navíc se domnívala, že myomy jsou “něco, co ženy občas mají”, koneckonců se o tom léta poněkud pohrdavě zmiňovali její gynekologové a jiné ženy. Stephanie si prostě myslela, že její neustávající potíže jsou prostě faktem ženského života.
Rok za rokem, po více než deset let, se její menstruace stávala stále obtížnější. Stephanie znovu a znovu říkala svému praktickému lékaři o svém pocitu, že má v břiše nějakou blokádu. Měla pocit, jako by jí uvnitř něco překáželo.
Tyto vytrvalé stesky měly za následek pouze nesčetné předepisování různých léků ve snaze zlepšit její stav.
Stephanie mnoho svých příznaků přičítala syndromu dráždivého tračníku (IBS), opakovaně a metodicky proto měnila svůj jídelníček a vyřazovala potraviny ve snaze cítit se lépe. Bolest a frustrace se s přibývajícími příznaky stupňovaly a úleva byla v nedohlednu.
Sama však poznala, že existuje souvislost mezi jejím menstruačním cyklem a zvýšenou bolestí. Celou dobu se divila, proč jí nikdo nedokáže pomoci s tímto problémem.
Vyzbrojena informacemi získanými od přátel se Stephanie sama stala bojovnicí za své zdraví
Ani surfování internetem nepřineslo Stephanii uspokojivé vodítko. Napovědělo jí až naslouchání šuškandě v ženské společnosti. Podle všeho myomy nejsou “jen myomy” a ne, nejsou nepříjemným faktem ženského života a také ne, nikdo je nemusí brát jako “je to v pořádku”.
UF jí skutečně způsobovaly řadu problémů a ona byla odhodlaná je řešit. Stephanie se stala vlastní bojovnicí za své zdraví.
Rozhodla se vyhledat další radu a nakonec se dostala do ordinace mladé praktické lékařky, která ji vyslechla a podívala se na její problém jiným pohledem. Okamžitě ji odeslala na další vyšetření, které nakonec odhalilo zdroj příznaků – četné UF, některé o průměru až 7-9 centimetrů.
Odborný lékař, který měřil vnější stranu její dělohy, odhadl, že velikostí odpovídá čtyřměsíčnímu těhotenství. Stephanie byla tedy “těhotná” myomy.
Stephanie tedy zvážila své možnosti a zvolila další plán postupu
Teprve teď bylo možné konečně jednat. Praktický lékař ji poslal ke gynekologovi, který jí doporučil ukončit hormonální substituční terapii (HRT) založenou na estrogenech, která Stephanii pomáhala v perimenopauze. Stephanie cítila, že by tento krok mohl zničit kvalitu života, na kterou byla zvyklá, a proto tento návrh odmítla. Tehdy jí bylo doporučeno, aby zvážila hysterektomii.
Shodou okolností její kamarádka právě podstoupila ablaci myomů, aby vyřešila své potíže. Přítelkyně byla po celou dobu zákroku při vědomí a zákrok byl proveden bez anestetik. Stephanie kamarádčinu zkušenost pojala jako děsivou a téměř středověkou, takže zaujala postoj “prostě to vyndejme” a byla si jistá, že hysterektomie konečně vyřeší její problém.
Chirurgický konzultant sice nabídl několik méně agresivních lékařských a chirurgických možností, ale jediná, která vypadala nadějně a přinesla trvalou úlevu, přivedla Stephanii opět k hysterektomii. Byla připravena rázně skoncovat s nepříjemnostmi, bolestí a narušením svého života.
Uctívání dělohy (BFFs = best friends forever; nejlepší přátelé navždy; poz. překl.)
Vzhledem k tomu, že ve Velké Británii je čekací doba na laparoskopické zákroky 6-18 měsíců, Stephaniina potřeba urgentní úlevy si vyžádala provedení hysterektomie rutinní břišní operací.
Stephanie, která již ve svých 20 letech podstoupila operativní zákrok v oblasti břicha, nebyla touto vyhlídkou nijak nadšená, a také ji překvapil náhlý a hluboký smutek, který toto rozhodnutí provázel.
Těsně před operací jí podpůrná komunita uspořádala “Zoom na počest dělohy”, jehož součástí byly rituály, sdílení zkušeností a povzbuzení, moudrost a ženskost. Kreslily se obrázky, četla se poezie a zúčastnila se i Stephaniina dcera. Stephaniina děloha byla koneckonců jejím prvním domovem.
Byla to smutná událost, ale také oslava společenství a naděje.
Znovuzískání zdraví a návrat do světa
V současnosti se Stephanie zotavuje z hysterektomie a získává síly k návratu do práce, je již příjemně překvapena, že konečně cítí, jak má její trávicí systém vlastně fungovat!
Po letech tápání konečně našla odvahu zasadit se sama o sebe a vyhledala praktického lékaře, který jí skutečně naslouchal a nabídl řešení.
Dnes je Stephanie zdravá, rozvíjí dříve nevyužité umělecké nadání a je šťastná, že se může opět v pohodě připojit ke své komunitě!
Pochopila své tělo a svou vytrvalostí ho získala zpět
Pokud Vám Stephaniin příběh připadá povědomý, je to pravděpodobně proto, že většina z Vás někdy v životě prošla nějakou ne zcela jasnou formou podobných těžkostí. Stát se svým vlastním badatelem a obhájcem je často jedinou cestou ke skutečnému, plnému zdraví.
Ve sdružení Women Talking Fibroids aplaudujeme Stephanii za to, že se aktivně ujala péče o své zdraví, a vyzýváme celou naši komunitu, aby se obrátila na své lékaře a udělala totéž.