
Co byste měli vědět o děložních myomech
Děložní myomy představují u žen v reprodukčním věku nejčastější formu benigních (nezhoubných) nádorů. Můžete se s nimi někdy setkat také pod označením fibroidy či leiomyomy. Vznikají a postupně rostou ve svalové vrstvě děložní stěny odborně nazývané myometrium. Mají okrouhlý tvar a jejich velikost se může pohybovat v rozmezí od mm až do více než 10 cm.
Reprodukční systém ženy
Ženský reprodukční systém zahrnuje vaječníky (ovaria), vejcovody (tuba uterina), dělohu (uterus) a vaginu. Úlohou ovarií je produkce, vývoj („zrání“) a uvolňování zralých vajíček (oocytů) při ovulaci jednou měsíčně do děložní dutiny.
V případě oplodnění pak dochází za 6 – 7 dní k implantaci (zanoření) vajíčka do děložní sliznice (endometria) a k vývoji embrya.
Spodní část dělohy se nazývá děložní čípek a představuje místo jejího připojení k vagině, trubici jejíž stěna je tvořena 2 vrstvami hladké svaloviny.
Hormony a ženské cykly
Menstruční cyklus trvá přibližně 28 dní a v průběhu tohoto období se odehrává řada hormonálních změn. Hormony jsou syntetizovány a uvolňovány buňkami a žlázami endokrinního systému a slouží, podobně jako mediátory našeho mozku, přenosu signálů v rámci našeho organismu.
„Ženský cyklus“ zahrnuje dva současně probíhající děje:
- ovariální cyklus (související s funkcí ovarií)
- menstruační cyklus (s přímým vlivem na děložní sliznici – endometrium)
Folikulární fáze
Folikulární fáze ovariálního cyklu: ovariální folikul („vaječný váček“) je tvořen jediným oocytem a folikulárními buňkami, které oocyt obklopují. Oocyt se vyvíjí přibližně 14 dní pod vlivem folitropinu (FSH) produkovaného adenohypofýzou (předním lalokem hypofýzy). V průběhu tohoto vývoje i sám folikul tvoří a uvolňuje ženské pohlavní hormony, estrogeny.
Menstruační cyklus: Začíná vlastní menstruací („periodou“). Uvolňované estrogeny navozují postupnou „proliferaci“ (tzn. růst a zvyšování děložní sliznice, její obnovu).
Ovulace („ovulační fáze“)
Ovariální cyklus: zvýšená hladina estrogenů stimuluje hypothalamus k uvolnění gonadoliberinu (dříve nazývaný: hormon uvolňující gonadotropiny, GnRH).
Uvolněný GnRH pak stimuluje adenohypofýzu ke krátkodobé produkci velkého množství lutropinu (luteinizačního hormonu, LH) i FSH. Vysoká hladina LH vyvolá uvolnění zralého, tzn. oplodnění schopného, oocytu z ovaria.
Luteální fáze
Ovariální cyklus: folikulární buňky, které původně obklopovaly nyní uvolněný oocyt se smršťují na „žluté“ tělísko (corpus luteum). Toto corpus luteum produkuje velké množství hormonu progesteronu a nižší množství estrogenů.
Úlohou progesteronu je příprava děložní sliznice (sekreční transformace endometria) na uhnízdění (nidaci) oplozeného vajíčka (zygoty). Pokud k oplodnění nedošlo, tak ustává uvolňování GnRH, LH i FSH hypothalamem a adenohypofýzou a corpus luteum atrofuje za nepatrné produkce progesteronu. Dochází k ischemizaci (místní nedokrevnosti tkáně) a k odlučování děložní sliznice. Začíná tak nový cyklus prvním dnem menstruačního krvácení.
Existuje více různých typů myomů ?
Ano, na základě umístění v děloze (uteru) rozlišujeme
- Intramurální myomy rostoucí pouze ve svalové vrstvě dělohy
- Stopkaté (pedunkulární) myomy, které vyrůstají buď z vnější, či vnitřní stěny dělohy, ke které jsou připojeny tenkou stopkou.
- Submukózní myomy uložené těsně pod povrchem sliznice a vyklenující se do děložní dutiny (cavita uteri).
- Subserózní myomy, klenoucí se z vnějšího povrchu dělohy do pánevního prostoru.
Navíc se mohou vyskytovat i některé kombinace umístění, např. subserózní nebo submukózní stopkaté myomy.
Dopad na každodenní život
Myomy mohou u postižených žen způsobovat ve srovnání s ženami bez myomů řadu zdravotních problémů. Pokud máte pocit, že při řešení potíží potřebujete pomoc, obraťte se na svého lékaře.
Myomy mohou způsobovat:
- Abnormální menstruační krvácení, které může být nepravidelné a/nebo silné.
- Těhotenské komplikace, protože myomy narušují reprodukční schopnost ženy v podobě potíží s otěhotněním, zvýšením rizika potratu či předčasného porodu.
- Potíže způsobené samotnou hmotností a objemem myomu, jako jsou tlak a pocity bolesti v pánvi, častější močení, zácpa nebo naopak bolestivost způsobená zvýšenou pohyblivostí střev, bolest a pocity nepohody při sexuálním styku.